Anatomie / Axiální systém / Hrudník - základní pojmy / Spojení na hrudníku

Spojení na hrudníku

Spojení žeber  s  páteří  (artt. costovertebrales)  reprezentují  dva  typy  kloubů:

spoje  žeberních   hlaviček  s    těly   hrudních  obratlů  (artt.  capitis  costae),  a

spoje  že­berních   hrbolků   s   příčnými  výběžky  (artt. costotransversariae).

[Stavba  kloubů:  Kloubní  plochy   kostovertebrálního  kloubu  tvoří  caput  costae, artikulující  buď  s dvěma  nebo  s jedinou  mělkou  ploškou (fovea  costalis  superior et  inferior)  na  těle (tělech) hrudních  obratlů. (Viz  předchozí  text.) Pouzdra  kostovertebrálních  kloubů jsou  krátká, a  na  přední  ploše  jsou  zesílená  vějířovitě  se  rozbíhajícími  vazy. Specifické  postavení    lig. capitis  costae, které jde  od  hlavičky  žebra  k  meziobratlové  ploténce  a  rozděluje  kloub  na  dvě  části.

Kloubní  plochy  v  kostotransverzálním  kloubu  reprezentuje tuberculum  costae  a  jamka  na  příčném výběžku  hrudního  obratle. Pouzdro  je  poměrně tenké a obkružuje  kloubní  plochy.   Není  distinktně  oddělené  od  okolních  vazů. Tento vazivový  komplex spojuje  jednak  příčné  výběžky  s krčky  žeber  stejné  výše, jednak  žeberní  krčky  s  příčnými  výběžky  výše  uložených  obratlů. 

: Tvarové  uspořádání  kloubních  konců  obou  komponent  kloubů  zabezpečujících  spojení  žeber  s páteří,  dovoluje  pouze  jejich  nepatrné  vzájemné  posuny. Důležitá je  ale  možnost  rotací  žeber  kolem  osy  procházející  krčkem  žebra.  Díky  tomuto  rotačnímu  pohybu se  kostovertebrální  klouby  významně  účastní  dýchacích  pohybů  hrudníku. (Viz  dále.)

Zpevňující  vazy  kloubních  pouzder, kloubní pouzdra, meziobratlové  destičky a  další  vazivové  struktury, tvoří  tzv. axiální  funkční  elastický  komplex, který v sobě  akumuluje  energii  nahromaděnou  ve  fázi  vdechu  (inspiria), a která  je využitelná  při  výdechu (expiraci). Klidová  expirace  je  totiž  zcela závislá  na  pružnosti  hrudní  stěny, plic  a mediastína.

Vazivo  axiálního  komplexu  je  i  významným  zdrojem informací pro  CNS, především  informací  majících  charakter  bolesti. Proto   chorobné  postižení  páteře  obvykle  provázejí  i dýchací  obtíže.

 

[ Spojení  žeber  s  hrudní kostí (artt.  sternocostales) jsou  kloubní spoje žeberních chrupavek  se zářezy  na  hrudní  kosti.

Stavba  kloubů: Kloubní plochy  tvoří  kontaktní  plochy  žeberních  chrupavek  a boční  okraje  hrudní  kosti. Pouzdra  obou kloubů   jsou krátká, tuhá  a  nedovolující velké pohybové exkurze. Zpevňující  vazy  se  paprsčitě  rozbíhají z konců  žeber  na  přední plochu sterna, kde  přecházejí  do  periostu kosti. Kloubní  plochy  artikulujících  elementů  jsou  pokryty  vazivovou  chrupavkou. Synoviální  výstelka  bývá  vytvořena  pouze  ve  spoji  sedmého  žebra.

 

[ Spojení  mezi  chrupavčitými  konci  žeber (artt. interchondrales)  vznikají  v místě  kontaktu  chrupavek  6. - 10. žebra. Tyto spoje  zároveň slouží k připojení nepravých žeber k chrupavkám předchozích žeber.

Stavba  kloubů: Pohyblivost  těchto  spojů je sice minimální, ale  jejich  tkáň  i  uspořádání  významně  zvyšuje  pružnost  hrudníku. Pouzdra  souvislého typu se  u  tohoto  typu  spojení  buď  vůbec netvoří  nebo  jsou  jen  velmi  tenká.  U spojů  devátého a  desátého  žebra  prakticky vždy  chybí  synoviální  výstelka  kloubní  štěrbiny.


Kostra hrudníku Nahoru Hrudní svaly