Anatomie / Kostra a spoje dolní končetiny / Pletenec dolní končetiny / Spoje pletence

Spoje pletence

Spojení   jednotlivých  kostí  pánve  zabezpečují  dva  křížokočelní  klouby, chrupav­čitá  spona mezi  stydkými  kostmi  a  izolované  pánevní  vazy.

Křížokyčelní   kloub

Křížokyčelní kloub, art. sacroiliaca  je  tuhý  kloub  mezi  os  sacrum  a  os  ilium, s  krátkým  a pevným  kloubním  pouzdrem  a  s  minimální  pohyblivostí.  V  dětství  patří  mezi  ploché  klouby, v dospělosti  je  povrch   kloubních  chrupavek  nerovný.

Stavba  kloubu: Kloubní  plochy tvoří  dva  prohnuté  styčné  povrchy  na  křížové  a  kyčelní  kosti.  Facies  auricularis  křížové  kosti je  povlečena  hyalinní  chrupavkou,  stejnojmennou plochu  na  kyčelní  kosti  kryje  převážně  vazivová  chrupavka. Postupné  vymizení  kloubní  štěrbiny a srůst  nebo  alespoň  přemostění  kloubních ploch  je u osob  starších  padesáti let, běžné.

Kloubní  pouzdro je krátké  a  silné. Upíná se  těsně  při  okrajích  kloubních  ploch.

[ Pouzdro  křížokyčelního  kloubu zpevňují velmi  silné  vazy:

·      Ligg. sacroiliaca  ventralia  jsou  silné  vazivové  pruhy  na  přední  a dolní  ploše  kloubního  pouzdra. Pevně  se  spojují  především s tělem  třetího  křížového  obratle.

·      Ligg. sacroiliaca  dorsalia jsou  poněkud  slabší  než  přední  vazy. Jsou  bohatě  inervovány  prostupujícími  větvemi  dorzálních  kořenů  míšních  nervů.

·      Ligg. sacroliaca  interosea  jsou  vlastně  součástí systému  předchozích  vazů. Reprezentují    hluboké  vazivové snopce  zasahující  do  kloubní  štěrbiny  artikulujících  kostí.

: Pohyby  v  křížokyčelním  kloubu  jsou  minimální  a  klinicky jen  obtížně  detekovatelné. U mladších  jedinců  se  popisují  kývavé  pohyby  os  sacrum kolem osy  procházející  S2/S3  -  v  rozsahu   asi 5 mm (měřeno  v  úrovni  promontoria), které  je  možné  vyvolat  osovým  zatížením  a  následným  odlehčením  páteře. Z  rtg  studií  je  patrné, že  nejde  o  prosté  kývání  křížové  kosti kolem  jedné osy, ale  zároveň  i  o  vzájemný  posun  artikulujících  kostí.

Pohyb  v křížokyčelním  kloubu  musí  být  chápán  jako  jedna  komponenta  pohybu (pružnosti) celého  pánevního  kruhu, a jako  taková  musí být  i léčebně  intervenována. (Viz  další  text.)

Stydká  spona

Stydká spona, symphysis  pubica je chrupavčité spojení obou stydkých kostí. Mezi kontaktní plochy obou  kostí  je  vložena  45 mm (žena)  a  50 mm (muž) vysoká destička, kterou v partiích přiléhajících ke kostem tvoří hyalinní chrupavka.

[ Střední  partie  stydké spony  je  z  vazivové  chrupavky. V této  chrupavce může vzniknout vertikálně  ori­entovaná štěrbina, připomínající kloubní dutinu. (Tato dutina  ale  nemá synoviální výstelku !) Spona je podél dolního i horního okraje doplněna velmi pevnými vazivovými  pruhy. Zvláště dolní  obloukovitý  vaz  (lig. arcuatum  pubis) je schopen samostatně udržet  - při  roztržení  spony, spojení obou kostí.

Pánevní  vazy

Pánevní  vazy  jsou velmi silné pruhy kolagenního vaziva, které nejsou součástí kloubních pouzder, a jako "lana" svazují kruh pá­nevních kostí. 

·      Lig. sacrospinale jde jako vějíř vazivových vláken od trnu sedací kosti ke křížové kosti a ke kostrči.

·      Lig. sacrotuberale jde od okraje křížové kosti na hrbol sedací kosti.   Oba  uvedené  vazy  ohraničují - s  příslušnými  zářezy  na  pánevních  kostech, velký  a  malý sedací  otvor,  foramen  ischiadicum   majus  et  minus. Těmito  otvory  vystupují  z  pánve  svaly  a  vzniklými  štěrbinami  cévy  a  nervy.

: Pohyblivost  křížokyčelních  kloubů, stydké spony a  pánevních  vazů  je  sice  minimální, ale  přesto    značný  význam  pro  sklon  pánve a  optimální  funkci  bederní  a  dolní  hrudní  páteře.

Pohyblivost stydké spony  je   malá, ale  spoj  je poměrně  pružný. Amorfní  mezibuněčná  hmota spony i amorfní mezibuněčná hmota vazů je  v těhotenství schopna (vlivem změny hormo­nálních hladin) vázat více vody, a  jinak  poměrně tuhé spojení se rozes­tupuje. Ještě  před  porodem  se  tak o několik  milimetrů  zvětšují  rozměry  pánevní  úžiny.

Lig. sacrospinale et sacrotuberale se závažným  způsobem podílejí na pohybu v křížokyčelním kloubu. Váha trupu vyklání horní okraj křížové kosti do pánevní dutiny, a protože kývání křížové kosti probíhá kolem horizontální osy, vyklápí se zároveň kostrč a dolní konec křížové kosti dozadu. Krátké a tuhé vazy křížokyčelního kloubu pohyb horního konce křížové kosti zastaví, a lig. sacrospinale a lig. sacrotuberale zabrzdí pohyb křížové kosti dozadu. Oba vazy tedy omezují kývavé pohyby v art. sacroiliaca.


Stydká kost Nahoru Pánev