Anatomie / Kostra a spoje horní končetiny / Paže a předloktí / Loketní kloub

Loketní kloub

Loketní kloub, art. cubiti je kloub složený ze tří  kostí: pažní, loketní  a  vřetenní. Mezi jednotlivými  kostmi  vznikají  tři  koubní  spoje: kladkový  kloub (humerus + ulna), kulový kloub (humerus + radius) a  kloub  kolový (radius + ul­na). 

Stavba  kloubu: Kloubní plochy všech tří artikulujících kostí byly z čás­ti popsány v předchozím textu.

[ Pro  detailnější  analýzu  pohybu  a  traumatologii kloubu, je  nutné doplnit  několik  poznámek.

Trochlea  humeri  svým  tvarem  připomíná dva nestejné komolé kužely, které jsou k sobě přivrácené a mají společnou osu. Menší kužel tvoří zevní část kladky jejíž povrch připomíná část šroubovice s centrálně vedeným žlábkem. Kladka i hlavička mají poměrně ten­kou - asi milimetrovou hyalinní chrupavku.

Z  pevnostního  hlediska  připomíná  celý  distální  kondyl  pažní  kosti rovnostranný trojúhelník, jehož dvě strany tvoří rozbíhající se pilíře vnitřního a zevního okraje pažní kosti, a základnu formují konvexity  kloubních  povrchů. Vlastní  plocha  tohoto trojúhelníku    velmi tenkou stěnu, kterou v podstatě tvoří  jemná  kostní  lame­la oddělující   mělké jamky  na  přední  a  zadní ploše  humeru. Do těchto  jamek  zapadá  hlavice vřetenní  kosti  a  hákovitý  výběžek  loketní kosti. Na zadní straně kosti je  hluboká prohlubeň, která  je  určena  pro  olecranon  ulnae.

 Pouzdro loketního kloubu je společné pro všechny tři spoje. Cel­kově je pouzdro dost slabé, zvláště na přední  ploše, kde  se  při  ohnutí skládá  v  příčné  řasy  a  na   zadní straně - nad fossa olecrani, kde je   chráněno  úponovou  šlachou  trojhlavého  pažního svalu. Na pažní kosti lemuje pouzdro všechny popsané jamky, které jsou tak uloženy uvnitř kloubu. Na krček vřetenní kosti se pouzdro vychlipuje až do vzdálenosti 1,5 cm od horní plochy hla­vičky. Synoviální výstelka kloubu vytváří uvnitř kloubu různé řa­sy a synoviální  membrána  pokrývá i drobné tukové lalůčky a polštářky, které vyplňují nerovnosti mezi artikulujícími kostmi, a zčásti i jednotlivé jamky na pažní kosti. Kloubní pouzdro zesilují dva postranní vazy, lig. collaterale radiale et  ulnare; čtyřhranný vaz (lig. quadratum) a  prstencovitý  vaz, lig. anulare  radii.

[ Pro  kloubní  vyšetření  a  racionální  rehabilitaci  loketního kloubu  je  nezbytná  detailnější  znalost  již  zmíněných vazů.

·      Lig. collaterale  ulnare  je  masivní vaz začínající na vnitřním epikondylu pažní kosti, a jeho přední porce  jde    k  bázi  proc. coronoideus. Zadní  partie vazu dosahuje   k okraji olecranon ulnae. Oba  pruhy  u  jejich úponů spojuje šikmý, nekonstantní a  poměrně slabý  prou­žek, tzv. Cooperův vaz. Nemá žádnou  známou  funkci.

·      Lig. quadratum jde  od  zářezu  na  ulně  ke  krčku vřetenní kosti a zesiluje dolní okraj pouzdra. Vaz  stabilizuje  radioulnární  spo­jení.

·      Lig. anulare radii obkružuje jako plochý prstýnek boční kloubní plochu hlavičky vřetenní kosti a upíná se na ulnu. Svým uložením umožňuje otáčení hlavičky v zářezu  na ulně. (Nepodchycuje tedy krček vřetenní kosti, jak se běžně traduje !)

·      Lig. collaterale radiale začíná na zevním epikondylu a vějířovitě vyzařuje do kloubního pouzdra. Nemá větší stabilizační význam.

: Pohyby v loketním kloubu probíhají kolem příčné osy  procházející kladkou a hlavičkou pažní kosti, a  kolem  osy spoju­jící  střed  hlavice radia  s  hlavicí  ulny:

·      flexe  a  extenze  (v  rozsahu  125 - 145 stupňů), a

·      pronace  a  supinace (v  rozsahu  kolem 150 stupňů).


Kostra předloktí Nahoru Mezikostní membrána