Anatomie / Obecná anatomie kloubu / Typy kostních spojení / Obecná charakteristika kostních spojů

Obecná charakteristika kostních spojů

Kostra je tvořena sice separovanými, ale rigidními články - kost­mi. Má-li být realizován pohyb, musí být jednotlivé články pohyb­livě spojeny, ale tyto spoje musí mít různý stupeň pohybové vol­nosti. Spoje kostí  jsou  proto buď   pevné (vazy, chrupavky, srůsty  kostí)  nebo  pohyblivé (klouby).

Každá pohybová aktivita vždy zatěžuje celý komplex kostních spojů. Kloub sám pohyb negeneruje (pomineme-li pohyb vyvolaný gravitací), ale je vždy jeho účastníkem.

Pro jakoukoliv  pohybovou  aktivitu  je  velmi  významná propriocepční  úloha  kloubních struktur, která dovoluje podávání přesných infor­mací nejen o postavení kloubu, ale i o kvalitě a o rychlosti změn   jeho postavení.

¥ Pro každého kdo řídí  a  ovlivňuje pohybovou  aktivitu člověka, je významné si uvědomit, že vlastnosti všech pojivových tkání kloubu (především vaziva a chrupavek), se v průběhu života mění a proces stárnutí významně ovlivňuje fyziologický rozsah pohybu, a pevnost a pružnost pojivového aparátu kloubu. Pružnost  a protažitelnost  vazivových struktur  je největší  v  předškolním věku a v období pu­berty, kdy je možné vyvolat i pohyby přesahující běžný fyziolo­gický rozsah. Kvalitativně a kvantitativně fyziologický pohyb kloubní struktury nepoškozuje - pokud ovšem kvalitu a kvantitu pohybu chápeme i  ve  vztahu  k  věku  příslušného  jedince.

[ Bylo již zdůrazněno, že mezi funkcí kloubů a funkcí svalů je natolik úzký vztah, že k vystižení této funkční souvislosti  byl  vytvořen  pojem  "arthron ". Jde o pojem, který v sobě zahrnuje i reflexní úroveň vztahu mezi "pasivním kloubem" a "aktivním svalem". Dojde-li k funkční poruše kloubu, např. k podráždění kloubního pouzdra - dochází i k reflexní odpovědi v okolních sva­lových skupinách a ke svalovému spasmu. Význam spazmu je ochran­ný. Kontrahované svaly fixují (blokují) pohyb, a brání tak další­mu poškození kloubu. Kloub je v těchto případech nadřazen svalo­vému systému i některým řídícím povelům nervového systému.                     

 

Podle druhu pojivové tkáně, která se na stavbě  kostních spojů podí­lejí, rozlišujeme: vazivové, chrupavčité a  kostěné  spoje.

·      Vazivové  spoje, syndesmózy jsou kostní spoje tvořené vazivem; buď s převahou ko­lagenních nebo elastických vláken. Okraje spojovaných kostí nej­sou za fyziologických okolností pokryty kloubní chrupavkou. Mezi tento typ spojů patří spoje mezi lebečními kostmi - švy, suturae (u novorozence lupínky, fontanely), některé vazivové spoje na pá­teři, spoje mezi předloketními a bércovými kostmi a fixační (zá­věsný)  zubní  aparát.  Syndesmotické  spoje  dovolují  drobné  vzájemné  posuny  sousedících  kostí.

·      Chrupavčité  spoje, synchondrózy reprezentují  poměrně pevné  kostní spoje pomocí  chru­pavky. U těchto spojů  se  uplatňují  dva  typy chrupavek – hyalinní  a  vazivová. Hyalinní chrupavka tvoří např. synchondrózy jednotli­vých úseků hrudní kosti a kostí lebeční báze. Převážně vazivová chrupavka spojuje obě stydké kosti  a  tvoří také hlavní část  mezi­obratlových destiček. Synchondrózy jsou sice prakticky nepohybli­vé, ale velmi pružné spoje. Některé synchondrózy jsou  i významnými růstovými zónami kostí (např. lebeční  báze).

·      Kostěné spoje, synostózy jsou druhotné  spoje tvořící  se z  původně vazivo­vého  nebo chrupavčitého  spojení. Příkladem synostotického  spojení je křížová kost vznikající srůstem pěti, původně  chrupavkou  spojených  obratlů.  Synostózy   jsou   nepohyblivé.

[ Příkladem pathologické synostózy  je  kloubní  ankylóza, chorobný proces při kterém v důsledku onemocnění  jednotlivých  tkání  kloubu  dochází  nejprve  ke  kostěnému přemostění  kloubní  štěrbiny, a pos­tupně  k  úplnému   nepohyblivému  spojení  kostí.

Nelze-li obnovit stabilitu určitého kloubu, nebo je-li nutné zne­hybnění celých segmentů končetin, případně  úseků  páteře, provádí se operativní spojení původně kloubem spojených kostí, pomocí tzv. artrodézy. Tj. zruší se např. zavedením drátu procházejícího artikulujícími kostmi, možnost pohybu v kloubu. Důsledkem  je  vlastně  uměle  navozený  vznik  ankylózy.


Kostní spojení Nahoru Articulatio