Anatomie / Obecná anatomie kostí / Osteologická nomenklatura

Osteologická nomenklatura

Pro popis kostry jsou užívány některé základní pojmy, které se při popisu jednotlivých kostí opakují, a  které  vytvářejí  základy  ana­tomických  názvů.

Lze  je  rozdělit  na  pojmy  označující  vyvýšeniny, plochy  a  prohlub­ně.

·      Hrbolatá vyvýšenina se popisuje jako hrbol, tuber; hrbolek, tuberculum nebo hlavice, caput; hlavička, capitulum. Kloubní hla­vice může být tvarově modifikována jako kloubní výčnělek, condy­lus nebo kladka, trochlea.

·      Kostní výběžek, processus se na lýtkové a holenní kosti popisuje jako kotník, malleolus nebo, jde-li o mohutné výběžky stehenní kosti, používáme specifický termín chocholík, trochanter. Ostrý výběžek je trn, spina.

·      Hrubá, zbrázděná a drsná plocha kosti - většinou v místě úponu šlachy nebo kloubního pouzdra, se považuje za drsnatinu, tuberositas.

·      Podélný kostní hřeben nebo hrana, crista může tvořit  i  kostní  ok­raj, margo.

·      Plochy, facies nebo čáry, lineae jsou běžné na plochých kos­tech a na ploškách a výběžcích krátkých i dlouhých kostí.

·      Prohlubně kostí se označují názvy: jáma, fossa nebo jamka, fovea. Je-li prohlubeň delší, žlábkovitá - nazývá  se  žlábek, sul­cus; je-li ostřeji ohraničena, vzniká  zářez, incisura. Prohlubeň může končit  v  otvoru, foramen  nebo  v  kanálku, canalis.


Hojení Nahoru Slovník