Anatomie / Funkční anatomie tkání pohybového systému / Pojivové tkáně / Kostní tkáň

Kostní tkáň

Kostní tkáň je specializovaným typem opěrného pojiva s minerali­zovanou mezibuněčnou hmotou. Jako  všechny  pojivové tkáně, i  kostní  tkáň  tvoří  buňky,  vazivová  vlákna  a  mezibuněčná  hmota.  Jejich  vzájemný  poměr  a    uspořádání    vytváří  předpoklady  pro  následnou  klasifika  různých  typů  kosti.

Kostní  buňky

Stavba kostní tkáně: Jako všechna pojiva, skládá se i kostní tkáň z buněk : osteoblastů (-cytů), osteoklastů, amorfní  a  vláknité  mezibuněčné  hmoty.

Osteoblasty jsou buňky přibližně kubického tvaru s četnými, poměr­ně dlouhými výběžky, kterými jsou v kontaktu  s dalšími osteoblas­ty. Pomocí  těchto kontaktů  se realizuje látková výměna kosti. (Obr. 3. 6.)

Osteoblasty jsou bohatě vybaveny organelami, což svědčí o jejich vysoké schopnosti tvořit bílkoviny. Svoji organelovou  výbavu  ale postupně redukují, částečně zatahují své výběžky a mění se na protáhlé, vřetenité  osteocyty. V kosti  jsou  tedy  současně  přítom­ny  osteocyty  i  osteoblasty.

Osteoblasty jsou v kosti přítomny především tam, kde dochází k novotvorbě, případně k přestavbě kostí, tzn.,že v dospělém věku  nejsou osteoblasty  v kosti rozloženy rovnoměrně, a mezi 20. - 45. rokem "obsazují" pouze 2 - 8% kostní tkáně.

Osteoklasty  jsou obrovské buňky s množstvím jader. Jsou přítomny tam, kde dochází k přestavbě kosti, která je vždy provázena re­zorpcí kostní hmoty.

: Osteoblasty produkují kolagenní vlákna a amorf­ní proteoglykanovou mezibuněčnou hmotu. O vysoké metabolické ak­tivitě osteoblastů svědčí i fakt, že -blast vyprodukuje asi 500 krychlových mikrogramů mezibuněčné hmoty denně - tj. třikrát více než je jeho hmotnost ! Produkcí enzymů (alkalické fosfatázy)  se   osteoblasty  podílejí  také  na  mineralizaci kostní tkáně.

Osteocyty se spíše účastní uvolňování minerálů z kostní tkáně a jsou proto součástí regulačních mechanismů udržujících hladinu vápníku v tělních tekutinách, především v krevní plazmě.Látková výměna kostní tkáně je ztížena její mineralizací. Cesta, kterou přesto dochází k vysoce intenzivní a regulované látkové výměně uvnitř kostní tkáně, je realizována především kontakty výběžků kostních buněk. Doba života osteocytů je asi dvacet let. Rozpadlé osteocyty se již nenahrazují a drobné prostůrky  ve  kterých buňky v kosti leží, zůstavají  prázdné.

[ Osteoklasty produkují kyselou fosfatázu a kolagenázu. Pomocí těchto enzymů uvolňují kostní minerály a rozrušují strukturu základní hmoty. Přítomnost "bouracích" buněk je nezbytná pro přes­tavbu kosti. Osteoklasty vlastně uvolňují prostor pro novotvoře­nou kost, a napomáhají tak její remodelaci. Účastní se růstových pochodů. Funkce osteoblastů, osteocytů  i osteoklastů je pro fyziologii orgánu  jakým je kost, zcela  zásadní. V dalších kapitolách se k těmto buňkám proto ještě vrátíme.

Mezibuněčná  hmota

Mezibuněčná kostní hmota je - jako u všech pojivových tkání - tvořena svazky kolagenních vláken, tmelených základní amorfní hmotou. Tato proteoglykanová hmota je v  kostní  tkáni  mineralizována. Minerální složku kosti, která může dosáhnout až 65 % váhy kosti, tvoří submikroskopické krystality fosforečnanu  vápenatého, prostorově  uspořádaného  jako  hydroxyapatit.

[ Krystalitové jehlice jsou vázány na kolagenní vlákna - v mís­tech, kde jsou mezery mezi jednotlivými tropokolagenovými moleku­lami. Obsah minerálů je u různých kostí různý a stupeň minerali­zace je rozdílný i v rámci stavby jedné kosti. Obecně platí, že méně mineralizovány jsou kostní trámce  než  kostní lamely a proto i kosti  s  převahou trámčiny (např. obratle), mají celkově nižší  obsah  minerálních  látek.

Amorfní mezibuněčné hmoty je v kostní tkáni poměrně málo - z 90% ji tvoří kolagen, a zbytek představují  proteoglykany.                                                                 

Biochemie  kostní  tkáně:   60 % minerálů;  24 % organických látek;  12 % H2 O;  4 % tuků.

Kostní tkáň je základní složkou dvou typů kostí:

·        fibrilární (vláknitá kost) kost, a

·        lamelární (vrstevnatá kost) kost.

Fibrilární kost je typem vývojově původní kosti. U člověka je v dospělosti vláknitá kost omezena na některé hrbolky, kostní výběžky a drsnatiny v místech svalových úponů. (Viz další kapito­la.)

Lamelární kost tvoří převážnou část skeletu, zvláště dlouhé a ploché kosti končetin. (Viz  další  kapitola.)


Chrupavka Nahoru Svalová tkáň