Kineziologie / Kineziologická propedeutika / Řízení pohybu / Cerebellum

Cerebellum

je prostřednictvím tří silných stonků, pedunculi cerebellares připojen k mozkovému kmeni.

Mozečková kůra má jediný výstup, jedinou eferentní dráhu, kterou je axon Purkyňovy buňky. Axony Purkyňových buněk končí u buněk mozečkových jader; pouze Purkyňovy buňky malé části mozečkové kůry jdou přímo do mozkového kmene - k jednomu z vestibulárních jader.

 ¿  Funkční členění mozečku vychází z lokalizace určitých mozečkových funkcí do kůry obou hemisfér a spojovacího oddílu vermis cerebelli. Pro toto členění je zapotřebí znát poměrně komplikovaný popis makroskopického utváření povrchu mozečku. Omezíme se proto na funkční popis, bez bližší anatomické lokalizace.

·        Vestibulární mozeček (spíše střední partie mozečku, vermis) dostává informace hlavně ze statokinetického čidla (tractus vestibulocerebellaris). Vestibulární mozeček je nutný k udržování vzpřímené polohy těla. Jeho poruchy vedou ke ztrátě schopnosti udržet rovnováhu.

·        Spinální mozeček přijímá informace z proprioreceptorů a exteroreceptorů (taktilní čití) i z interoreceptorů (prostřednictvím thalamu). Spinální mozeček analysuje především informace přicházející z proprioreceptorů při svalovém pohybu a při změnách svalového napětí. Na reflexní okruhy proprioreceptorů působí spinální mozeček tlumivě, zvláště na okruhy antigravitačních svalů. Spinální mozeček reguluje především svalový tonus.

·        Cerebrální mozeček je informován především z primárních motorických oblastí mozkové kůry. Do cerebrálního mozečku přicházejí také informace z interoreceptorů a z kožních exteroreceptorů. Jdou cestou RF.

 V kůře mozečku byla prokázána i určitá somatotopická projekce, což znamená, že se určité oblasti kožního povrchu a některé svalové skupiny promítají do definovaných oblastí mozečkové kůry.  Projekce do mozečkové kůry je mnohem méně přesná než obdobná projekce do kůry mozku. (Viz dále.)

Základním funkčním prvkem mozečkové kůry je Purkyňova buňka. Tento neuron je výlučně inhibiční. Aferentní vlákna mozečku (šplhavá a mechová) jdou buď přímo k Purkyňovým buňkám (šplhavá vlákna) nebo k dalším typům buněk mozečkové kůry. Jedině granulární buňky mozečkové kůry mají na Purkyňovy buňky excitační vliv, všechny ostatní struktury Purkyňovy buňky tlumí. Jak již bylo uvedeno, výsledné působení Purkyňovy buňky je inhibiční. Její axon, který je jediným výstupem mozečku, převádí výslednou informaci k neuronům mozečkových jader nebo přímo k vestibulárním jádrům.

Jaká je povaha těchto informací ?

Zvýšená aktivita Purkyňových buněk inhibuje mozečková a vestibulární jádra; snížená aktivita těchto neuronů vyvolává zvýšenou aktivitu obou skupin jader.

Výsledkem těchto neurofyziologických pochodů je účast mozečku na všech třech základních složkách motoriky:

·        řízení svalového napětí;

·        udržování vzpřímené polohy těla;

·        koordinaci úmyslných pohybů.

 Zjednodušeně by bylo možné mozečkové funkce charakterizovat i takto: mozeček je svými aferentními i eferentními dráhami zapojen tak, že aferentními spoji dostává kopii sensorických informací z různých receptorů (přes míchu, RF, vestibulární jádra, mozkovou kůru). Na druhé straně dostává mozeček i kopie motorických povelů, které jdou z motorických center mozkové kůry do míchy. Z těchto dvou informačních vstupů mozeček "vypočítává" odchylky od předepsaných (optimálních) hodnot, a eferentními spoji průběžně provádí opravy motorického programu.


Truncus encephalicus Nahoru Thalamus