Kineziologie / Speciální kineziologie / Kineziologie horní končetiny / Cingulum membri superioris

Cingulum membri superioris

je neúplný, horizontálně uložený prstenec kostí, který sice vpředu uzavírá hrudní kost, ale vzadu je kruh otevřený - jsou zde jen svaly. Kostěné segmenty pletence jsou sice spojeny jen dvěma "pravými" klouby, ale specifická úprava připojení lopatky k hrudní stěně a tzv. subakromiální spojení, znamená vznik dalších pohyblivých spojů. Nejde ovšem o klouby ! 

Pasivní  komponentou  pletence horní končetiny je klíční kost, lopatka, hrudní kost a jejich spoje.

Aktivní   komponentu  tvoří  svaly.

 

Klíční kost, clavicula je 12 - 17 cm dlouhá, esovitě prohnutá a povrchově uložená kost.

 ¿ Klíční kost je tzv. distanční kost, tzn., že vymezuje vzdálenost hrudní kosti a volné horní končetiny. Zvětšuje tak možný rozsah pohybu končetiny, ale zároveň přenáší na hrudní kost tlak i nárazy působící na horní končetinu. Proto se i při nepřímém násilí láme - nejčastěji na hranici zevní a střední třetiny.

 

Lopatka, scapula  je  typická  plochá kost, trojúhelníkovitého tvaru. 

 ¿  Lopatka svým typickým tvarem ploché kosti s několika poměrně mohutnými výběžky, slouží především jako plocha pro začátek (úpon) svalů pohybujících pletencem horní končetiny. V základní poloze je lopatka tehdy, dotýká-li se horním úhlem druhého a dolním okrajem sedmého žebra. (Do této polohy uvedeme lopatku tak, že položíme dlaň ruky na šíji.)

Sama lopatka může vykonávat posuvné a otáčivé pohyby.

Posuvné pohyby lopatky směřují buď nahoru - elevace (55 stupňů) nebo dolů - deprese (5 stupňů); zevně - abdukce, protrakce (cca 10 stupňů) nebo směrem k páteři, navnitř - addukce, retrakce (cca 10 stupňů).

Rotační pohyby lopatky mění polohu dolního úhlu lopatky a sklon kloubní jamky. Při anteverzi - pohyb dolního úhlu lopatky zevně (od páteře), je rozsah rotace asi 30 stupňů; při retroverzi - pohyb směrem k páteři, je rozsah rotace obdobný. Sklon kloubní jamky se při rotacích mění až o 50 stupňů.

Pohybové možnosti lopatky jsou dány jejím svalovým závěsem a pohyblivostí akromioklavikulárního a sternoklavikulárního kloubu.

 

Spojení pletence horní končetiny zajišťují dva klouby a tzv. funkční spojení  thorakoskapulární  a  subakromiální.

·        Art. acromioclavicularis je plochý kloub, ve kterém se spojuje akromiální konec klíční kosti s nadpažkem. 

¿  Čisté pohyby v akromioklavikulárním kloubu jsou minimální posuny, značně omezené popsanými vazy. Klíční kost se s lopatkou pohybuje jako funkční celek. Především lig. coracoclaviculare značně omezuje pohyb akromiálního konce klíční kosti a při zlomeninách vyvolává dislokaci zevní třetiny klíčku.

Nadpažek, který je součástí akromioklavikulárního kloubu, je značně přetíženou partií lopatky. Podobně je zatížen i proc.coracoideus lopatky. Stabilizaci a zpevnění systému obou výběžků vystavených tahu řady svalů, zajišťuje asi 1,5 cm široký vaz - lig. coracoacromiale.   Vaz přemosťuje hlavici pažní kosti, a při abdukci v ramenním kloubu do jeho předního okraje velký hrbolek pažní kosti. Lig. coracoacromiale není součástí žádného kloubu. Mezi vazem a pouzdrem ramenního kloubu je asi půl centimetru vysoká štěrbina, ve které probíhají šlachy některých rotátorů ramenního kloubu. (Viz dále - ramenní kloub a subakromiální spojení.)

 

·        Art. sternoclavicularis je složený kloub mezi hrudní a klíční kostí. 

Funkce: Vzhledem k tomu, že sternoklavikulární kloub je vlastně kulový kloub, jsou teoreticky možné pohyby všemi směry. Prakticky jde o drobné posuny, které se sice dějí ve všech směrech, ale jejich rozsah je velmi malý. Intraartikulární disk pohlcuje drobné nárazy přenášené z klíční kosti na hrudní kost, ale v podstatě plní sternoklavikulární kloub funkci stabilizátoru v řetězci kostěných segmentů pažního pletence.

 

·        Thorakoskapulární spojení je realizováno pomocí vmezeřeného řídkého vaziva, které vyplňuje štěrbiny mezi svaly na přední ploše lopatky a hrudní stěnou. Klouzavý pohyb, který toto vazivo umožňuje je předpokladem pro posun lopatky. Nejde tedy o kloubní spojení, ale o "funkční spoj" ve kterém pohybovou i stabilizační funkci hrají svaly pletence. 

 

Aktivní komponentou pletence horní končetiny jsou tedy svaly působící především na nejpohyblivější článek pletence - lopatku. Jde o svaly nejen různého původu, ale i svaly přicházející z různých krajin. (Některé byly probrány v předchozích kapitolách, proto se budeme zabývat bližším popisem pouze těch svalů, které zatím nebyly zmíněny.)

 

Retrakci  lopatky  provádějí: m. trapezius (střední část) a m. rhomboideus major et minor.

Pomocným svalem je horní a dolní část m. trapezius. Pohyb stabilizují břišní svaly a m. erector trunci (et capitis). Neutralizačními svaly jsou mm. rhomboidei opačné strany a dolní části m. trapezius.

Poznámka: M. rhomboideus  major  vzhledem ke směru průběhu svých snopců táhne lopatku k páteři (addukuje) a zvedá ji lehce vzhůru.

Malý rhombický sval má stejnou funkci jako velký sval.

Elevaci   lopatky  provádějí: m. trapezius (horní část)  a  m. levator  scapulae.

Pomocnými svaly jsou mm. rhomboidei a m. sternocleidomastoideus. Pohyb stabilizují mm. scaleni. Neutralizačními svaly jsou mm. rhomboidei, m. serratus anterior a m. trapezius (střední a dolní část).

Poznámka: název svalu - zdvihač lopatky, dostatečně ilustruje jeho funkci.

Depresi  lopatky  provádí  m. trapezius (dolní část svalu). 

Pomocným svalem je m. pectoralis minor. Pohyb stabilizují: m. erector trunci (et capitis), mm. abdominis a mm. intercostales interni. Neutralizačním  svalem  je  m. pectoralis major.

Protrakci  a  anteverzi  lopatky  provádí  m. serratus  anterior.

Pomocným svalem je m. trapezius  (horní a dolní část).

Pohyb stabilizují: m. levator scapulae, mm. abdominis a mm. intercostales interni. Neutralizačními svaly jsou: m. serratus  anterior a m. pectoralis  minor.


Horní končetina Nahoru Membrum superius