Kineziologie / Speciální kineziologie / Kineziologie hrudníku a břicha

Kineziologie hrudníku a břicha

Hrudník má dvě základní funkce:

·        vytváří elastickou pevnou a prostornou schránku pro srdce, plíce, velké cévy, jícen a další mezihrudní orgány;

·        pohyblivé složky skeletu tvoří rigidní oporu pro svaly zabezpečující dýchací pohyby i při současných pohybech hrudní páteře.

Kostru hrudníku tvoří dvanáct hrudních obratlů, dvanáct párů žeber a hrudní kost. Tyto kosti - vzájemně spojené vazy, chrupavkami a klouby, ohraničují spolu se svaly hrudní dutinu, cavitas  thoracis. Hrudní dutina je bránicí oddělena od břišní dutiny a kraniálně komunikuje s prostory a útvary na krku.

Kostra hrudníku má tvar ventrodorzálně oploštělého komolého kužele, se širší základnou obrácenou dolů a s páteří prominující dovnitř dutiny. Tvar hrudníku především ovlivňuje průběh (sklon) a zakřivení žeber. Oploštění, boční vyklenutí a prominence páteře vzniká až po narození - postupně s napřimováním těla a chůzí. Novorozenec má kuželovitý tvar hrudníku s téměř kruhovým tvarem průřezu. V dospělosti jsou běžné dlouhé (asthenické) tvary hrudníku, charakterizované výrazným předozadním oploštěním, svěšenými žebry a úzkými mezižeberními prostory. Tento typ hrudníku se vyznačuje poměrně značným rozdílem délky obvodu hrudníku při vdechu a výdechu, tj. značnými dýchacímu exkursemi, a poměrně dobrou ventilační výkonností. Opakem asthenického hrudníku je soudkovitý hrudník. Pro soudkovitý hrudník jsou typická horizontálně probíhající žebra se širokými mezižeberními prostory. Hrudník je jakoby v trvalém inspiračním postavení, a má malou ventilační výkonnost.

Kapitoly:


Hrudní a bederní páteř Nahoru Pohyb žeber